Dum spiro spero! Chci ANTIKU navždy! Carpe diem!

Listopad 2011

My diet plan

25. listopadu 2011 v 15:35 | Slimka |  **O jedné naivní děvce / about me**
Pohyb:

V první řadě musím začít sportovat. Prostě musím, bez toho váha dolů nepůjde! Takže co nejdříve začít chodit na Jumping (nejpozději po zkouškovém) - 1x týdně a pak ještě 1x týdně bazén (popřípadě jiná aerobka), chození do schodů je samozřejmostí (to už dělám teď), když bude čas, místo sockou budu chodit pěšky,

Jídlo a pití:

jíst 5x denně!!!
pečivo nanejvýš 1 kus 1x denně
denně 600ml bílého a 600ml zeleného čaje (urychlují prý spalování)
dostatek tekutin je samozřejmostí
poránu vlažná voda s citronem (též prý urychluje spalování)
asi si koupím hubnoucí čaj
alkohol: dovoluji si maximálně 2x2 deci bílého vína týdně! příležitostně víc, ale to opravdu jen příležitostně! max 1x za měsíc!


Snídaně: jogurt hollandie - když budu muset vstát brzo do školy, když budu mít čas - tak pečivo s lučinou linea a zeleninou
Svačina: ovoce či 100g kuřecí šunky
Oběd: něco dietního v menze nebo si uvařím doma (file a rýže či brambory, kuřecí maso, teplá zelenina...)
Svačina: ovoce či 100g kuřecí šunky
Večeře: zeleninový salát či cottage a kuřecí šunka a suchary

(Mám v plánu si řádně sepsat všechno jídlo, co můžu a taky vypsat dietní recepty, které vařím, abych třeba hned věděla, tak to sem možná taky hodím.)

Proč? Protože chci být jednou stejně sexy jako Táňa!

zdroj obrázku: super.cz

Pokud znáte ještě nějaké triky, sem s nimi =).

Budu tě milovat, TY mě nikdy nezradíš

25. listopadu 2011 v 12:39 | Slimka |  **Zpovědnice**
Ještě nedávno bych si nedokázala představit, že bych to někdy zase udělala, rozhodně ne v nejbližší době. Chyba lávka. Včera jsem si po strašně dlouhý době (možná 2 roky?) strčila prsty do krku. Moje tělo si na tento zvyk pamatuje moc dobře, stačí pár loků vody z kohoutku, prsty do krku a do pěti vteřin je venku první várka (jde to tak snadno! moje tělo je vycvičené, perfektně si to pamatuje), pak další, další, další, až jsem vyzvracela i snídani. A jak jsem se cítila pak? Naprosto báječně, ale pohled jsem odvracela od zrcadla, protože i když je to tak dávno, co jsem to udělala naposledy, věděla jsem moc dobře, jak můj obličej bude vypadat. Červený, napuchlý, uslzený, oči skelné a načervenalé.

A dneska jsem to udělala zase znovu. A opět se cítím báječně! Moje sladké tajemství, zadostiučinění, topím se ve sračkách a tohle mi pomáhá.

Po tom, co mi ONA udělala to, co udělala, už mi nešlo nějakým způsobem kontrolovat jídlo a jíst málo jako dosud, prostě to najednou nešlo a mně včera došlo, jak to můžu vyřešit. Takhle báječně, dokonce mám v plánu příležitostně najet i na projímadlo.

A dneska mám v plánu "TO" udělat ještě jednou, dojdu si nakoupit žrádlo, všechno to sežeru a pak krásně vyzvracím! A pak pojedu domů k rodičům, kde o víkendu budu sekat latinu, učit se a snažit se jíst normálně a hlavně nezvracet, nechci se prozradit. Ale tady!!!! Tady jsem jen já sama, žádná další osoba, žádný svědek mého počínání, tady jsem královnou já a já se můžu třeba uzvracet k smrti a nikdo nebude nic vědět!

Do prdele!

23. listopadu 2011 v 16:34 | Slimka |  **Zpovědnice**
Omlouvám se, že teď skoro nepřispívám, ale vůbec mi není dobře.. psychicky.. Je to čím dál horší, teď když bych potřebovala být relativně ok, když se potřebuju učit... nejde to, nic to nejde, nejvíc mě děsí, že když si člověk myslí, že už to horší být nemůže, tak se zákonitě něco dalšího posere, a toho se moc bojím, že už bych to neunesla. No, jasný musela bych a pak by zase přišla další rána.

Já tyhle stavy už nesnesu, prosím, co mám s tím dělat? Jak se toho zbavit? Nevim, co to je, nevim, jak to pojmenovat. Nejlíp mi je, když spím, když se ráno vzbudím, chce se mi brečet zoufalstvím, že musím vstát a žít. Ten pocit, který v sobě pořád nesu.. ta úzkost, bolest, nechuť do života. Já nežiju, já přežívám. Jak se toho zbavit? Takhle je to dennodenně... snažím se sama sebe přesvědčit, že takovými stavy si ubližuju, že to zase tak hrozný neni, ale už mě to přestává bavit. Funguje to vždycky jen na chvíli. Všechno je špatně. Co s tím mám kurva udělat? Dá se s tím něco dělat? Jsem ve slepý uličce. Nevidim světlo na konci tunelu, vždycky jsem si nějaký takový dokázala najít, co mě drželo nad vodou, ale teď prostě není. Vy mi asi neporadíte, co s tím... já ani nevim, proč to sem píšu.

Chci si žít svůj sen

17. listopadu 2011 v 18:57 | Slimka |  **Zpovědnice**
Holky, žiju! Omlouvám se, že jsem se takovou dobu neozvala, není to tím, že bych polevila v hubnutí, ale spíš mě teď všechno sere, jsem bez nálady, sere mi, že se tak moc omezuju a váha dolů nejde! Když vidim okolo sebe, jak se všichni ládujou všim možným a nepřiberou, chlastají sladký pití a nepřiberou! A já chroupu jablko a nehubnu. Ne, nevzdám to, rozhodla jsem se na to jít jinak - JSEM ODHODLANÁ PROJÍST SE DO ŠTÍHLOSTI. Budu jíst cca každé tři hodiny, zdravě, budu si dávat pozor na množství, nic smaženého, nic moc tučného. A bazén do toho, v pondělí jsem už byla =). A jsem si jistá, že to půjde. JÁ TO VÍM, ŽE TO PŮJDE. Už seru na to, jak se mi poslední dva roky sere život, už to odmítám přijímat, JSEM ODHODLANÁ ŽÍT A VÉST ŠŤASTNÝ A SPOKOJENÝ ŽIVOT JAKO LIDI OKOLO MĚ! Za ta všechna trápení si to totiž zasloužím! Ono to půjde! Jen musim trochu změnit myšlení a všechno. A hlavně musim milovat sebe samotnou.

Je toho tolik, co bych chtěla napsat, ale nějak mě to dneska nebaví, k čemu to vlastně psát, vždyť je to jedno, beztak to ani číst nebudete, ale možná to jednou udělám.. pro svůj pocit... třeba o tom, jak mě "zradila" spolubydlící, jak mám strašný strach ze školy, že třeba tohle zkouškové bude poslední, že budu navždy sama a už nikdy nezažiju opětovanou lásku, že nenajdu normální práci, mám strach, že potkám inkriminované osoby, mám strach, že nikdy nezhubnu, že už navždy budu takhle nechutná a dál budu kynout! Mám strach, strach, strach, ze všeho, ze života, ze sebe samé, mám strach že jednou zůstanu sama. Bolí mě, že už nejsem malá, já chci být zase malá, prosím! Zase jenom my 4! Táta, máma, já, sestra. Se ségrou si hrát, s maminkou se mazlit, s tátou chodit za babi a dědou. Proč jsem tak moc chtěla být dospělá, když dospělost tak bolí? Je mi skoro zkurvených 22 a já mám pocit, že mi život protýká mezi prsty a já už to nikdy nedohoním. Nejsem naštvaná, jsem odevzdaná, smříla jsem se s tim. A já už tohle nechci, takže budu pevně věřit v to, co jsem napsala v prvním odstavci. Tečou mi slzy a ani pořádně nevim proč.

Jdu si přidat SB a buď ještě nebo zítra sem hodím můj dietní plán.

Doufám, že vy se máte jinak! Daleko líp!



1.11.

1. listopadu 2011 v 19:53 | Slimka |  **My foood & psychické výblitky**
Snídaně: plátek samožitného chleba s lučinou linea, salátovka, ledový salát

Oběd: jogurt activie

Večeře: CZ houska, 10deka pařenice, 2 plátky šunky, 1 utopenec

Pitivo: voda, 2x kafe s mlíkem, 1,2l čajů

Ty jo, jsem nějaká grogy, takže ty komentáře nechám na zítra a nějaký rozepsání taky =). Teďka jdu čumět na nejlepší seriál, co existuje - Pretty little liars. Ach, jak ty holky tam jsou krásný! Hlavně Aria, takhle vypadat, tak jsem za vodou.

data.whicdn.com

31.10.

1. listopadu 2011 v 10:26 | Slimka |  **My foood & psychické výblitky**
Snídaně: kus CZ bagety s máslem a nivou

Oběd: hrstička arašídů

Večeře: plátek samožitného chleba s hermelínem a párek

Pitivo: voda, kafe s mlíkem, vanilkové latté, rulandské šedé

Ač se zdá, že je toho hodně, tak mi to přišlo docela málo a kromě toho mám pocit, že jsem od včerejška zhubla! Takže jsem vlastně spokojená =). Jen škoda, že tu nemám váhu =(. Kdybych byla bývala nemusela v práci doplácet těch pět stovek, tak jsem si jí mohla koupit =(. Jako peníze mám, to zase jo, ale je mi teď líto do něčeho "většího" investovat, když jsem pětikilo vyhodila v pátek oknem. Vysrat se na to! Kdybych si byla bývala udělala prodloužený víkend jako normální lidi, udělala bych líp! Ale ne, já se táhnu o svátku do práce, abych měla příplatek a takhle dopadnu. Fakt se mi poslední dobou ve všem daří.

Na vaše komentáře odpovím později, nejspíše až večer =).

Přeji pěkný den!